Revize vyhrazeného elektrického zařízení není pouze prohlídka zařízení a několik měření. Jejím cílem je odborně posoudit stav zařízení a ověřit, zda jeho provoz odpovídá požadavkům na bezpečnost.

Aby mohl revizní technik takové posouzení provést v potřebném rozsahu, nestačí mu pouze to, co vidí na místě. Potřebuje také odpovídající technické podklady.

U vyhrazených elektrických zařízení se přitom jedná zejména o projektovou nebo výkresovou dokumentaci, provozní dokumentaci, protokoly o určení vnějších vlivů, dokumentaci rozváděčů, záznamy o provedených změnách a při pravidelné revizi také o zprávu z předchozí revize.

Tyto dokumenty nejsou administrativou navíc. Umožňují reviznímu technikovi porovnat skutečné provedení zařízení s tím, jak bylo navrženo, posoudit provedené změny a ověřit skutečnosti, které samotnou prohlídkou nebo měřením zjistit nelze.

Co se stane, když dokumentace chybí?

V praxi je to poměrně běžná situace.

Dokumentace se ztratí při změně majitele, zařízení se dlouhé roky upravuje bez zaznamenávání změn nebo provozovatel převezme objekt, ke kterému dostane pouze několik starých výkresů, které už skutečnému stavu dávno neodpovídají.

To ale neznamená, že lze problém vyřešit pouze větou:

„Dokumentace nebyla předložena.“

Zákon č. 250/2021 Sb. řadí mezi stavy ohrožující bezpečnost práce a provozu mimo jiné situaci, kdy k vyhrazenému technickému zařízení chybí průvodní nebo provozní dokumentace, pokud byla vydána.

Současně zákon stanoví, že pokud průvodní nebo provozní dokumentace není k dispozici, musí provozovatel stanovit rozsah kontroly zařízení místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Je však důležité rozlišovat dvě věci.

Kontrola zařízení není totéž jako revize zařízení.

Místní provozní předpis tedy automaticky nenahrazuje projektovou dokumentaci a neumožňuje reviznímu technikovi ověřit skutečnosti, ke kterým objektivně nemá potřebné podklady.

Lze tedy provést revizi bez dokumentace?

Odpověď není jednoduché ano nebo ne.

Samotná absence některého dokumentu ještě nemusí znamenat, že revizní technik zařízení vůbec nesmí prohlédnout, měřit nebo revizi zahájit.

Zásadní otázka zní:

Co je možné bez chybějících podkladů spolehlivě ověřit a co už ověřit nelze?

Revizní technik může například provést prohlídku zařízení, řadu měření a zkoušek a posoudit viditelné technické závady.

Bez odpovídající dokumentace ale může být zásadně omezen při ověřování například:

  • shody skutečného provedení s projektovou nebo výkresovou dokumentací,
  • původního návrhu ochranných opatření,
  • dimenzování jednotlivých částí instalace,
  • provedených změn a rekonstrukcí,
  • návaznosti jištění a ochranných prvků,
  • určení vnějších vlivů,
  • parametrů, které byly stanoveny výpočtem nebo projektem,
  • historie předchozích závad a jejich odstranění.

Právě proto nemůže být chybějící dokumentace považována pouze za administrativní nedostatek.

Pokud revizní technik něco objektivně ověřit nemohl, musí být tato skutečnost zřejmá také z revizní zprávy a musí se odpovídajícím způsobem promítnout do rozsahu revize a jejího závěru.

Chybějící předchozí revize není totéž jako chybějící projekt

Je potřeba rozlišovat také mezi chybějící zprávou z předchozí revize a chybějící technickou dokumentací zařízení.

Pokud při pravidelné revizi není k dispozici předchozí revizní zpráva, znamená to ztrátu důležitých informací o historii zařízení, předchozích závadách a jeho vývoji.

Neznamená to ale automaticky, že další revizi není možné provést.

Revizní technik musí této situaci přizpůsobit rozsah prohlídky a ověření zařízení.

Výrazně závažnější může být stav, kdy chybí dokumentace skutečného provedení instalace nebo kdy dostupná dokumentace skutečnému stavu neodpovídá.

Bez ní totiž nelze řádně provést některé kontroly požadované při revizi, zejména porovnání skutečného provedení zařízení s jeho dokumentací.

Když dokumentace neodpovídá skutečnosti

Velmi častý problém přitom není úplná absence dokumentace, ale její neaktuálnost.

Objekt může mít původní projekt starý deset nebo dvacet let, zatímco za tu dobu:

  • vznikly nové rozváděče,
  • byly přidány další stroje,
  • změnilo se jištění,
  • byly doplněny nové kabelové trasy,
  • změnil se účel jednotlivých prostor,
  • byly doplněny frekvenční měniče, fotovoltaika, záložní zdroje nebo jiné technologie.

Pokud tyto změny nejsou v dokumentaci zaznamenány, revizní technik porovnává skutečný stav s podklady, které už zařízení nepopisují.

Taková dokumentace pak může mít pro revizi jen omezenou hodnotu.

Provozovatel by proto měl zajistit, aby se změny zařízení průběžně zaznamenávaly a dokumentace odpovídala jeho skutečnému provedení.

Kdy přichází na řadu pasportizace

Pokud dokumentace neexistuje nebo je natolik neúplná, že podle ní nelze zařízení spolehlivě identifikovat a posoudit, je obvykle nutné nejprve skutečný stav odborně zmapovat.

V praxi se často používá pojem pasportizace elektrického zařízení.

Ta může zahrnovat například:

  • fyzickou prohlídku instalace,
  • identifikaci rozváděčů a okruhů,
  • dohledání tras vedení,
  • identifikaci použitých kabelů a jištění,
  • zakreslení jednopólových schémat,
  • označení zařízení,
  • ověření základních technických parametrů,
  • kontrolní měření,
  • zakreslení skutečného provedení.

Samotný pasport však nemusí být automaticky plnohodnotnou projektovou dokumentací.

U složitějších zařízení může být nutné doplnit také odborné posouzení a výpočty, například z hlediska:

  • ochrany před úrazem elektrickým proudem,
  • jištění proti přetížení a zkratu,
  • vypínacích podmínek,
  • selektivity,
  • úbytků napětí,
  • zkratových poměrů,
  • vnějších vlivů,
  • ochrany před přepětím,
  • ochrany před bleskem,
  • požární bezpečnosti.

Správnějším postupem proto často není pouze „nakreslit, co na místě je“, ale zrekonstruovat dokumentaci skutečného provedení v rozsahu odpovídajícím charakteru zařízení.

Kdo za dokumentaci odpovídá?

Je důležité říct také to, co někdy v praxi zaniká:

Za existenci a stav provozní dokumentace odpovídá primárně provozovatel zařízení, nikoliv revizní technik.

Úkolem revizního technika není automaticky vytvořit projekt, dohledat historii instalace nebo napravovat chybějící dokumentaci.

Jeho úkolem je posoudit zařízení v rozsahu své odborné způsobilosti a jasně uvést:

  • jaké podklady měl k dispozici,
  • které podklady chyběly,
  • jaký byl rozsah provedené revize,
  • které skutečnosti bylo možné ověřit,
  • která ověření nebylo možné provést,
  • jaké závady byly zjištěny,
  • jaký je výsledný závěr revize.

Pokud provozovatel potřebnou dokumentaci nemá, musí její doplnění nebo rekonstrukci zajistit.

Nestačí pouze napsat „nebylo doloženo“

Poznámka o chybějícím dokumentu samozřejmě do revizní zprávy patří.

Problém nastává v okamžiku, kdy revizní technik současně vydává závěr, jako by měl všechny potřebné skutečnosti ověřené.

Chybějící dokumentace totiž může přímo omezovat rozsah odborného posouzení zařízení.

Revizní zpráva by proto měla transparentně popisovat nejen samotnou absenci dokumentace, ale také její dopad na provedenou revizi.

Jinými slovy:

Revizní technik nemůže potvrdit něco, co neměl možnost ověřit.

Jak postupovat, když převezmete objekt bez dokumentace

Pokud firma nebo nový provozovatel převezme objekt a zjistí, že dokumentace elektrického zařízení chybí nebo neodpovídá skutečnosti, je vhodné situaci řešit systematicky:

  1. Zjistit, jaké dokumenty skutečně existují. Staré projekty, revizní zprávy, dokumentace rozváděčů, protokoly vnějších vlivů, návody výrobců nebo dokumentace předchozích rekonstrukcí mohou být rozptýlené na více místech.
  2. Porovnat dokumentaci se skutečným stavem. Samotná existence výkresu ještě neznamená, že výkres odpovídá dnešnímu zařízení.
  3. Definovat rozsah chybějících podkladů. Jiný rozsah dokumentace bude potřeba pro malou instalaci a jiný pro výrobní provoz, administrativní budovu nebo technologický celek.
  4. Provést pasportizaci nebo odborné zaměření skutečného stavu.
  5. Doplnit nebo rekonstruovat dokumentaci skutečného provedení.
  6. Následně provést revizi v rozsahu, který umožňuje zařízení skutečně odborně posoudit.

Revize není náhradou za dokumentaci

Revize a technická dokumentace mají rozdílný účel.

Projektová a provozní dokumentace popisuje zařízení, jeho návrh, parametry a provozní podmínky.

Revize ověřuje jeho stav a bezpečnost.

Jedno proto nelze jednoduše nahradit druhým.

Pokud dokumentace chybí, revize tento nedostatek sama o sobě neodstraní.

A stejně tak nelze předpokládat, že kladná revizní zpráva automaticky vytvoří dokumentaci zařízení nebo zpětně potvrdí správnost všech jeho návrhových parametrů.

Pro firmy a provozovatele

Pokud jste převzali provoz po předchozím majiteli, nájemci nebo zaměstnanci a dokumentace elektrického zařízení není kompletní, řešte situaci dříve, než přijde pravidelná revize nebo kontrola.

Čím rozsáhlejší a složitější zařízení je, tím větší problém chybějící dokumentace představuje.

Nejde pouze o požadavek předpisů.

Aktuální dokumentace je nezbytná také pro:

  • bezpečnou údržbu,
  • odstraňování poruch,
  • budoucí rekonstrukce,
  • rozšiřování instalace,
  • práci projektanta,
  • práci revizního technika,
  • odpovědné řízení provozu.

Revize bez potřebných podkladů proto není „levnější revize“. Je to revize, jejíž rozsah a vypovídací hodnota mohou být zásadně omezené tím, co bylo možné skutečně ověřit.

Dokumentace není papír do archivu.

Je to technický podklad, bez kterého se bezpečný provoz elektrického zařízení postupně mění v práci podle odhadu.