Cena projektu ochrany před bleskem se dá vnímat dvěma způsoby. Buď jako výdaj za několik výkresů, nebo jako cenu za odborný návrh systému, který má chránit stavbu, její technologie i osoby uvnitř.
A právě v tom je zásadní rozdíl.
Dříve se ochrana před bleskem v České republice navrhovala podle ČSN 34 1390 z roku 1969. Její platnost skončila v roce 2009 a nahradil ji soubor norem ČSN EN 62305, dnes postupně nahrazovaný novou edicí ČSN EN IEC 62305.
Současný přístup už neřeší pouze to, kde bude na střeše jímač a kudy povedou svody. Ochrana před bleskem se posuzuje jako celý systém.
Jedním ze základních podkladů je management rizika podle ČSN EN IEC 62305-2. Ten vyhodnocuje rizika spojená s účinky blesku a stanovuje, jaká ochranná opatření jsou pro danou stavbu potřebná.
Na něj navazuje vlastní návrh systému ochrany před bleskem. ČSN EN IEC 62305-3 řeší mimo jiné návrh jímací soustavy, svodů, uzemnění, ochranných prostorů, dostatečné vzdálenosti a opatření proti nebezpečnému jiskření. Ochranu elektrických a elektronických systémů uvnitř stavby řeší další část souboru norem, včetně koordinace ochrany před přepětím.
Nejde tedy pouze o „hromosvod na střeše“.
Kdy je ochrana před bleskem potřeba
Požadavky na ochranu staveb před bleskem stanovuje mimo jiné vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
U některých druhů staveb je ochrana požadována přímo. U ostatních staveb musí být navržena a provedena tam, kde by účinky blesku mohly způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat nebo značné škody.
Právě odborné posouzení a výpočet rizika umožňují určit odpovídající způsob ochrany konkrétní stavby.
Výpočet rizik je zároveň důležitým podkladem pro dokumentaci a výchozí revizi systému ochrany před bleskem. Nestačí proto pouze namontovat jímače a svody. Výsledné provedení musí odpovídat navrženému systému a musí být možné jeho správnost ověřit.
U firem nejde jen o samotnou budovu
U výrobního nebo komerčního objektu může být hodnota technologií uvnitř stavby několikanásobně vyšší než hodnota samotného systému ochrany před bleskem.
Rozvaděče, řídicí systémy PLC, servery, komunikační infrastruktura, výrobní technologie nebo fotovoltaická elektrárna obsahují elektroniku citlivou nejen na přímý zásah blesku, ale také na přepětí vznikající při jeho účincích.
Důsledkem proto nemusí být pouze fyzické poškození zařízení.
Mnohem dražší může být odstávka výroby, ztráta dat nebo přerušení provozu.
Proto musí projekt ochrany před bleskem řešit nejen vnější LPS, ale podle charakteru objektu také pospojování, ochranu před přepětím a koordinaci ochranných opatření pro elektrické a elektronické systémy.
U komerčních objektů je navíc důležitá také prokazatelná dokumentace skutečného technického stavu zařízení. Při pojistné události může být podstatné doložit, že zařízení bylo odborně navrženo, provedeno, revidováno a udržováno.
Častý problém: stávající hromosvod a nová fotovoltaika
Typickým příkladem je budova se stávající ochranou před bleskem, na kterou je dodatečně instalována fotovoltaická elektrárna.
FVE přidává na střechu nové kovové konstrukce, kabelové trasy a elektrická zařízení. Tím se mohou změnit podmínky, ze kterých původní návrh ochrany před bleskem vycházel.
Je proto nutné ověřit zejména ochranné prostory jímací soustavy, dostatečnou vzdálenost od částí FVE, způsob pospojování, vedení kabelových tras, uzemnění a ochranu před přepětím.
Podle výsledku posouzení může být možné stávající systém zachovat, upravit nebo doplnit. V některých případech může být nutná rozsáhlejší změna systému ochrany před bleskem.
Správný postup proto není rozhodnout o řešení přímo při montáži podle situace na střeše, ale nejprve posoudit stávající stav a navrhnout technicky správné řešení.
Co porovnávat u cenových nabídek
Při porovnávání cen projektu proto není nejdůležitější pouze výsledná částka.
Podstatné je především zjistit, co projekt skutečně obsahuje.
Kvalitní dokumentace by měla podle rozsahu stavby řešit nejen samotné rozmístění jímačů a svodů, ale také výpočet rizika, stanovení potřebné úrovně ochrany, ochranné prostory, dostatečnou vzdálenost, uzemnění, pospojování, ochranu před přepětím a návaznost na další technologie objektu.
Projekt ochrany před bleskem proto není jen „papír s čarami“.
Je to technický podklad, podle kterého má být systém možné správně provést, zkontrolovat, revidovat a následně bezpečně provozovat.
Pro firmy: Ptejte se, zda nabídka zahrnuje výpočet rizika podle ČSN EN IEC 62305-2 a zda projekt řeší celý systém ochrany před bleskem včetně návaznosti na technologie, přepěťové ochrany a případnou fotovoltaickou elektrárnu.
Pro rodinné domy: Stejný princip platí i u domu. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména situaci, kdy se na stavbu se stávajícím hromosvodem dodatečně instaluje fotovoltaická elektrárna. Stávající ochranu je vhodné předem odborně posoudit a ověřit, zda nové řešení její funkci nenaruší.